Luka Praha
Luka Praha
 

„PRAHA – SEN LETNÍ NOCI“

 

Sen letní noci se stal skutečností… Anebo se nám to jen zdálo? Ať tak, nebo tak, děkujeme všem, kteří s námi v úterý 27.7. 2010 snili náš překrásný sen letní noci na Vltavě.

Sen letní noci začíná Sen letní noci na lodičkách
Goran Bregovič Bregovič a Gott
Sen letní noci Sen letní noci

 

Praha – Sen letní noci  - stavba pódia-pontonu začíná 23. 7. 2010 a úspěšně pokračuje… [foto: Sanjin Nesimi]

přípravy stavba pokračuje
porada teamu Sen letní noci přípravy
Sen letní noci sen letní noci přípravy

  1. ročník festivalu „Praha – Sen letní noci“

Goran Bregović a jeho Svatební a pohřební orchestr

úterý 27.7. 2010 od 19:30 hod

V Praze na pontonu uprostřed Vltavy mezi Karlovým mostem a mostem Legií

Praha Sen letní noci

Jedinečnost 1. ročníku festivalu „Praha – Sen letní noci“ spočívá v umístění pódia pro účinkující v srdci zlaté Prahy – na pontonu přímo na řece Vltavě, mezi Karlovým mostem a mostem Legií. Hlediště bude tvořit Smetanovo nábřeží, Střelecký ostrov, most Legií, Kampa park, Karlův most, lodě a lodičky, okna a balkony v okolí.

Koncert je určený pro širokou veřejnost, vstup je zdarma.

V průběhu koncertu organizátoři s pomocí dopravní policie rozdají 10 000 růží, po Vltavě zároveň po celou dobu poplují speciálně upravené svíčky, bude vytvořena atmosféra snu letní noci… Na závěr se uskuteční velký ohňostroj.

Poprvé na tomto místě vystoupí Goran Bregović a jeho Svatební a pohřební orchestr.

Festival pořádá občanské sdružení Luka Praha a Lastavica, pod záštitou Magistrátu hlavního města Prahy a MČ Prahy 1.

Sen letní noci

Koncert bude živě přenášet Česky rozhlas Regina 92,6 FM.

Román o Teslovi

Vladimir Pištalo – překlad románu „Tesla, portrét mezi maskami“

Nikola Tesla

Občanské sdružení Lastavica a Luka Praha, s pomocí generálního partnera SLOT Game a.s., připravují na jaro 2011 překlad a vydání úspěšného románu Vladimira Pištaly „Tesla, portrét mezi maskami“ v českém jazyce.

Vladimir Pištalo, současný srbský prozaik obdržel za svůj román prestižní literární cenu týdeníku NIN za nejlepší román roku 2008, od okamžiku svého vydání byla kniha přeložena do více než desítky jazyků.

Vladimir Pištalo se narodil roku 1960 v Sarajevu, vyrůstal v Mostaru, Kraljevu a Bělehradě, kde vystudoval právnickou fakultu. Roku 1993 emigroval do USA. Nyní působí jako profesor americké a světové historie na americké Vuster University v Massachusetts a momentálně i jako hostující profesor na Fakultě politologie v Bělehradě v Srbsku. Počátkem 90. let přispíval Vladimir Pištalo do časopisu „Vreme“ a ještě než se stal proslulým spisovatelem, mnohé jeho texty byly již přeloženy do řady cizích jazyků. Kromě úspěšného románu o Teslovi patří k jeho dílu řada dalších textů – například román „Milenijum u Beogradu“, soubor povídek „Kraj veka“, „Vitraž u sećanju“ a „Priče iz celog sveta“ či novela „Korto Maltese“.

Román „Tesla, portrét mezi maskami“ je lyrickou monografií slavného vynálezce Nikoly Tesly, sledujeme životní kroky jedince i slavné osobnosti, jak evropskou tak americkou fázi jeho života. Poprvé je v jedné knize podrobněji zachycen i jeho roční pobyt v Praze. Román zároveň rekonstruuje dobu a vznik nových idejí, které charakterizovaly nástup nové éry. A tak románová biografie geniálního vynálezce Tesly není jen obrazem jeho života, ale zároveň příběhem jedné velké epochy. Pištalo zdařile kombinuje historickou látku s poetickou obrazností, román je freskou i ikonou, ságou i osobním příběhem.

Román „Tesla, portrét mezi maskami“ máme v plánu předložit českému čtenáři na jaře roku 2011 v překladu Pavly Horákové, text lektoruje paní Irena Wenigová.

***

Nikola Tesla

Světoznámý fyzik Nikola Tesla, jeden z největších mozků v dějinách lidstva, se narodil 10.července 1856 ve vesnici Smiljan, v Lice, oblasti ležící v dnešním Chorvatsku do rodiny pravoslavného kněze Milutina Tesly a jeho ženy Djuky Tesla, roz.Mandić. Již od gymnaziálních let vynikal mladý Nikola nad svými vrstevníky, především v technických předmětech. V 70. Letech 19. století se Tesla odstěhoval do Rakouska, kde se stal studentem elektrotechniky na Polytechnické  fakultě ve Štýrském Hradci – dnešní Graz. Po smrti svého otce však zůstal bez finančních prostředků. Z tohoto důvodu opustil Rakousko a odjel do levnější Prahy, kde svá studia plánoval ukončit. Finanční situace mu to ale nedovolila. Prahu si však velice oblíbil pro “příjemnou mentalitu zdejších lidí, která mu svou bezprostředností a otevřeností připomínala mentalitu jugoslávskou,” jak říkával.

V letech 1881 – 1882 pobývá v Budapešti, kde pracoval v Centrálním telegrafickém úřadu. Zde začíná jeho kariéra velkého vynalézání, podařilo se mu sestrojit přístroj pro zesílení hlasu v telefonu. O rok později dostává nabídku z pobočky Edisonovy Elektrické společnosti v Paříži, kterou s radostí přijímá. Genialita Nikoly Tesly byla brzy zpozorována. Poté co zkonstruoval točivé magnetické pole, mu bylo Edisonovou společností nabídnuto pracovní místo v centrální pobočce v New Yorku. Nabídku samozřejmě přijal a zanedlouho se stává hlavním rivalem samotného Edisona. O pár let později založil ve Spojených státech vlastní společnost. V tomto období konstruuje své nejvýznamější vynálezy: elektromotory, generátory, dvoufázový a třífázový indukční motor, který má dodnes v průmyslu největší význam.

S více než sedmisty patenty je Nikola Tesla spolu s Faradayem považován za nejplodnějšího vynálezce v dějinách. Na jeho počest dostala fyzikální jednotka magnetické indukce název po něm – Tesla (T). Dodnes je jediným Slovanem, po kterém se jmenuje fyzikální jednotka.

Tesla bydlel na sklonku života v hotelu New Yorker, osamocen a zapomenut. Zranění po automobilové nehodě mu nedovolilo opouštět hotelový pokoj. Nestěžoval si. Osamocen prožíval celý svůj život, zcela zaujat svými velkými myšlenkami. Velký vynálezce zemřel 7.ledna 1943 jako velice chudý muž ve svém hotelovém pokoji. Pohřeb byl financován jugoslávskými imigranty. Bez nich by zřejmě skončil v hrobě beze jména, podobně jako W.A. Mozart. Při příležitosti pohřbu starosta New Yorku řekl: “Nikola Tesla zemřel. Zemřel jako chudý muž, ale byl jedním z nejužitečnějších lidí, kteří kdy kráčeli po této planetě. To, co vytvořil, je velké a jak čas bude ubíhat, bude se jeho dílo stávat čím dál tím větším.”

Nikola Tesla

Aleksa Šantić – „Zůstaňte tady“

(Dvojjazyčné vydání nejlepších básní Alekse Šantiće)

Po vydání Spisů Iva Andriće připravuje občanské sdružení Lastavica ve spolupráci s Luka Praha o.s. na podzim tohoto roku dvojjazyčný výbor básní Alekse Šantiće. Antologii sestaví bosenskohercegovský básník Stevan Tontić a bude zahrnovat přibližně 50 básní. Na překladu a přebásnění se bude podílet Ludvík Kubišta ve spolupráci s paní Irenou Wenigovou. Do výboru bude zařazeno, také v dvojjazyčné verzi, několik úryvků poemy Písně otroka od Svatopluka Čecha. Aleksa Šantić ji totiž v rámci svého zájmu o český jazyk a literaturu roku 1919 přeložil do srbochorvatštiny. Součástí knihy bude také DVD s filmem Moj brat Aleksa od režiséra Aleksandra Jovdevića z roku 1991. Kromě prezentace v Česku máme v plánu vydání představit také na jaře roku 2011 v Mostaru, kde chceme zasadit malou břízovou alej jakožto vzpomínku na velkého básníka Alekse Šantiće.

Aleksa Šantić (1868–1924) patří beze sporu mezi největší bosenskohercegovské, srbské nebo lze také říci jihoslovanské básníky. Narodil se roku 1868 v Mostaru, kde také strávil většinu svého života. Po ukončení obchodní školy v Terstu a Lublani se vrátil do rodného Mostaru. Jeho tvůrčí období zahrnuje konec 19. a začátek 20. století, nejkrásnější básně vytvořil především mezi lety 1905 a 1910. Mezi jeho vzory patřili srbští básníci Vojislav Ilić a Jovan Jovanović Zmaj, ze zahraničních si vážil nejvíce Henricha Heina, jehož díla přeložil také do srbochorvatštiny. Šantićovy básně jsou plné niterné bolesti, lásky k vlasti, milostné touhy i vzdoru proti národní a sociální ohroženosti národa. Šantić byl zakladatelem kulturního listu „Zora“ a přispíval do řady jiných literárních časopisů. Od roku 1914 byl dopisovatelem Srbské královské akademie. Během života napsal velké množství básní, z nichž většina „žije“ dodnes, a nejspíš i bude stále mezi lidmi žít. Mezi nejznámější básně patří například: „Emina“ (1903), „Ne vjeruj“ (Nevěř) (1905), „Ostajte ovdje“ (Zůstaňte tady) (1896), „Pretprazničko veče“ (V předvečer svátku) (1910), „O klasje moje“ (Ó, klasy mé) (1910), „Moja otadžbina“ (Moje vlast) (1908). Slavný básník zemřel 2. února 1924 v rodném Mostaru na tuberkulózu, věčná mu sláva.

Dětské domovy na cestě

Dětské domovy na cestě

Milí přátelé,

občanská sdružení Lastavica a Luka Praha, s pomocí generálního partnera SLOT Game a.s. Aidy a Milutina Perićových a také rodiny Sparavalo, svou činnost v tomto roce rozšiřují i na humanitární akce. Nejvýznamnější místo zaujímá projekt pomoci dětem z Bosny a Hercegoviny, kterým se nedostává rodičovské péče a které své dětství a dospívání tráví v SOS vesničkách, dětských domovech a podobných zařízeních. Máme v plánu počínaje tímto létem každoročně organizovat jeden nebo dva pobyty dětí v České republice, respektive v Praze. Jedná se o děti jedné či dvou SOS vesnic nebo dětského domova, které budou ubytovány v Praze po dobu sedmi až deseti dní, pobyt má turisticko-vzdělávací charakter… Naším cílem je, aby se děti seznámily s novým prostředím a jinou kulturou, aby navštívily významné historické památky a poznaly život naší diaspory.

SOS Dětské vesničky Sarajevo

Tvoříme rodinu pro děti v tísni:

Naše práce je zaměřena na děti, jejichž rodiče zemřeli, či na děti, o které se jejich rodiče nechtějí nebo nedokážou postarat. Dáváme jim možnost vytvořit trvalý vztah v SOS-rodině.

Vize:

Každé dítě má rodinu, kde vyrůstá v lásce, úctě a jistotě.

Mise:

Vytváříme rodiny pro děti v tísni, pomáháme jim připravit se na samostatný život a staráme se o rozvoj společenství, ve kterém žijí.

Principy:

  • Každé dítě má svého rodiče, který o něj pečuje
  • Rodinné vazby se přirozeně rozvíjejí
  • Každá rodina má svůj domov
  • SOS rodina je součástí společenství

Cíl: Umožnit dětem život v rodinném kruhu.

Dle konceptu SOS Kinderdorf International žije v každém rodinném domě SOS-matka s maximálně šesti nebo sedmi dětmi, dohromady tvoří jednu SOS-rodinu. Děti v rodině se vzájemně oslovují jako sestra a bratr. Biologičtí sourozenci žijí společně. Každá SOS rodina je začleněna do společenství a podílí se na jeho životě, tím se dětem nabízí příležitost navazovat vztahy s druhými, učit se životním dovednostem a rozvíjet své sebevědomí. V této formě rodinné péče mají děti možnost vyrůstání v srdečnosti rodinné atmosféry, v níž se vytváří trvalé citové vazby. Kromě toho, že je matka odborně vyškolena, poskytuje dětem lásku, jistotu a podporu a vše koná v zájmu rozvoje každého jednotlivého dítěte. V tom jí pomáhají odborní pracovníci vesnice a všechny zdroje podpory v rámci společenství. V každé SOS vesnici existují programy pro mladé, které jim pomáhají připravit se na samostatný život – budováním modelů chování, učením dovedností a sebevědomí. Pečlivým plánováním a vývojem se neustále zlepšuje kvalita naší péče o děti. SOS vesničky se také věnují náboženskému, národnostnímu a kulturnímu původu dětí. Veškerá práce organizace SOS Kinderdorf International je zaměřena na prospěch dětí a péči o trvalé zlepšení podmínek, v nichž děti žijí.

Více informací o SOS dětských vesničkách: www.sos-ds.ba

Pokud budete mít jakékoliv návrhy nebo si přejete zapojit se do tohoto projektu, pište nám na e-mail: info@lukapraha.cz nebo volejte na tel. +420 608 040 480. Bylo by užitečné pro nás pro všechny, aby se na tomto projektu sešlo co nejvíce českých organizací i jednotlivců, také občanů bývalé Jugoslávie, kteří trvale žijí v České republice… První malé hosty můžete společně s námi přivítat již koncem srpna tohoto roku – jedná se o obyvatele SOS dětské vesničky v Sarajevu.

Reportéři ČT

Reportéři ČT

Nestává se často, aby někdo oficiálně děkoval České republice za pomoc. Bývalí občané dnes už neexistující Jugoslávie tuto potřebu mají. České republice jsou vděčni za to, jak je v době válečného konfliktu v devadesátých letech bez zbytečných průtahů přijímala. Světově uznávaný balkánský hudebník Goran Bregović podpořil své krajany a Čechům věnoval svůj čtvrteční koncert. S bývalými občany Jugoslávie se setkala reportérka Andrea Máslová.

Zdravko Čolić v Praze

Zdravko Čolić – 14.5.2010, SaSaZu

Nejjasnější hvězda jihoslovanského nebe Zdravko Čolić vystoupil 14. 5. 2010 v pražském klubu SaSazu a představil své nové album Kada pogledaš me preko ramena. Fotografie z koncertu zde

Zdravko Colic